DOBROVOLNICKÝ
PROGRAM

Vzhledem ke své práci se denodenně setkavám s majiteli a jejich zvířecími sveřenci.
Občas je vidět, že nejsou sehraný tým a to, co jindy zabere pár minut, je práce na hodinu.
Majitelé jsou ve stresu a tím pádem i jejich zvířecí parťáci….
Velmi často si majitelé neuvědomují jak je mají ti jejich svěřenci „načtené“.
Můžeme s tím něco udělat?
Můžeme.
Ale kde začít?
U dětí.
Děti jsou ve spoustě věcí vnímavější než dospělí.
Dlouho jsem přemýšlela, jak tohle zařídit….
A povedlo se.
Našla jsem dobrovolnický program, kde lidé z praxe navštěvují školy ( mateřské, základní, střední ) a seznamují děti a mládež se svou prací.
Přihlásila jsem nás.
A vyšlo to.
Obě moje fenky jezdí se mnou.
Máme připravený program a jeho nedílnou součástí je i ukázka manipulace se psem.
Děti se poučí, a co je hlavní, můžou se svým parťákem trénovat doma v klidu a když mají čas i chuť.
A vlastně ani netuší, kolik práce a stresu nakonec ušetří všem.
Pes zjistí že polohování a některé další zásahy do jeho „osobního prostoru“ nejsou hrůza, a děti zjistí, že díky jejich snaze a pomoci jde všechno o moc lépe.
Můžou pomoci rodičům a svým zvířecím kamarádům tyhle situace zvládat s větším klidem.
Je krásné sledovat ten počáteční ostych a nedůvěru. Ale všichni víme jak to dopadá. V přítomnosti zvířat většina lidí, a hlavně dětí, prostě „roztaje“.
Děti to baví, figurantky – fenky taky a největší odměna je slyšet :
“ A přijedete zase? „
Přijedeme.