POŘÁDÁM KURZ PRVNÍ POMOCI PRO PSY
PODROBNÉ INFORMACE NAJDETE ZDE
Tento kurz je zaměřen na problémy a úrazy, které mohou nastat během horkých letních měsíců.
Praktické informace
- Datum a místo: XX. XX. 2024 v sportovním areálu Chraberce u Loun od XX:00
- Kapacita: Omezená na 40 lidí, proto neváhejte a přihlaste se co nejdříve
- Přednášející: MVDr. Ivana Kafka Kocinová, veterinární lékařka s dlouholetou praxí
- Co s sebou: Přineste si zápisník a dobrou náladu, pejska nechte tentokrát doma
Přihlášky prosím posílejte na e-mail: janickafre@seznam.cz
PREVENCE
- MÍT PSA NEUSTÁLE POD DOHLEDEM
- VYHÝBAT SE NEBEZPEČNÝM SITUACÍM
TRIAS
- DECH: 10 až 30 za minutu (až 200 při chlazení)
- TEP: 60 až 120 za minutu (průměr 100 za minutu)
- TEPLOTA: 37,5 – 39,0 ºC (vyšší teplota u štěňat a malých plemen)
BARVA SLIZNIC
- RŮŽOVÁ BARVA
- ČERVENÁ BARVA: infekce, otrava oxidem uhelnatým, přehřátí
- BÍLÁ BARVA/SVĚTLÁ: anemie, krvácení, podchlazení
- MODROFIALOVÁ (CYANOZA): onemocnění srdce, plic, dušení
- ŽLUTÁ (IKTERUS): selhání jater
- ŠEDÁ: smrt
JAK VYHODNOTIT STAV PSA V AKUTNÍM STAVU
- C – critical bleeding – život ohrožující zevní krvácení
- A – airways – průchodnost dýchacích cesT
- B – breathing – dýchání (dechová frekvence, barva sliznic, kvalita dýchání) – nedýchá – resuscitace
- C – circulation – krevní oběh a krvácení
- D – disability – postižení (celkový stav – vědomí, reakce zornic, pohyblivost)
- E – exposure – další příznaky
JAK SPRÁVNĚ POSKYTNOUT PRVNÍ POMOC PSOVI
- ZÍSKÁNÍ PŘEHLEDU O SITUACI: co se stalo a zda je situace pro zachránce bezpečná
- ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI: aby místo poskytování pomoci bylo pro zachránce bezpečné (autonehoda-sražený pes-označit místo nehody-reflexní vesta), případně fixovat tlamu psovi a připoutat ho na vodítko
- POSOUZENÍ STAVU ZVÍŘETE: masivní krvácení neprodleně zastavit tlakovým způsobem a nebo škrtidlem, vyhodnotit zda je pes při vědomí, pokud ano – ošetřit jednotlivá viditelná zranění, u psa v bezvědomí ověřit dech, pokud zvíře nedýchá, zahájit kardiopulmonální resuscitaci
- ZAJIŠTĚNÍ TRANSPORTU: před transportem na veterinární pracoviště zajistit přijetí k ošetření telefonicky!
STRUČNĚ V BODECH
ACRASH
A – airway: dýchací cesty
C – circulation: krevní oběh
R – respiration: dýchání
A – arterie: arteriální krvácení
S – shock: šok
H – head: mozek, mícha
PRVNÍ POMOC (ACRASH)
A-AIRWAY
- Uvolnit dýchací cesty
- Zjistit zda dýchá (pohyb hrudníku, zrcátko nebo chomáč vaty před nozdry)
- Pokud nedýchá, zahájit umělé dýchání (5 minut bez kyslíku = poškození mozku)
- Psa položit na pravý bok
- Zavřít tlamu a vdechnout vzduch do nosu (u malých plemen a štěňat – do nosu i tlamy)
- Vdechnout 4x ( tak, aby se zvedal hrudník) a za další 3 vteřiny opakovat
C-CIRCULATION
- Netluče srdce, provedeme masáž
- Pes leží na pravém boku (u plemen se sudovitým hrudníkem např. buldok lze i na zádech)
- Dlaň za levý loket (zhruba 3. až 6. mezižebří), u větších plemen obě dlaně na sebe u malých postačí 1 dlaň
- Stlačit do 1/3 hloubky hrudníku
- Opakovat asi 30 krát, poté 2 krát vdechnout a opět 30 krát stlačit
- Celkem asi 100 krát za minutu
- NIKDY NEPROVÁDĚT MASÁŽ SRDCE, POKUD ALESPOŇ SLABĚ TLUČE !!!!
(MOHLI BYCHOM HO TÍM ZASTAVIT)PRVNÍ POMOC (ACRASH)
R-RESPIRATION
- Zajistit dýchání (tracheotomie)
A-ARTERIE
- Zastavit arteriální krvácení
- Tlakový obvaz, prst, škrtidlo (nepoužívat savý materiál)
- Škrtidlo (nepoužívat příliš úzké škrtidlo, aby nedošlo k odumření končetiny)
S-SHOCK
- HYPOVOLEMICKÝ: ztráta tekutin – krvácení, ztráta plazmy, dehydratace, průjem
- DISTRIBUČNÍ (NEUROGENNÍ, VASKULOGENNÍ): sepse, poruchy metabolismu, neurogenní poruchy, anafylaxe
- KARDIOGENNÍ: kardiomyopatie, kardiální onemocnění, arytmie, předávkování léky
- OBSTRUKČNÍ: perikardiální tamponáda, plicní hypertenze, komprese velkých cév(např. torze žaludku)
H-HEAD
- Ošetřit viditelné poranění hlavy, očí
PŘEHŘÁTÍ (HYPERTERMIE)
ÚPAL
- Způsoben dlouhodobým pobytem na přímém slunci (častější u lidí)
- Pozor na oholení psa v létě
ÚŽEH
- Celkové přehřátí organismu (uzavřené auto, aktivita v teple)
- Oba stavy vedou k hypertermii (přehřátí), která ústí k dehydrataci, otoku mozku a plic.
- Citlivější k úžehu jsou brachycefalická plemena (mops, buldok)
- Pozor na fixační náhubky (pes, který nemůže hyperventilovat se snadno přehřeje)
Plemena psů s podsadou v letním období nestříhejte
Nenechávejte svého psa v autě ani na pár minut
Venčete svého psa ráno a večer a vyhýbejte se fyzickým aktivitám
Nezapomínejte, že asfalt je rozpálený a od asfaltu či dlažby jde největší teplo
Omezte sportovní aktivity
Zajistěte dostatek pitné vody
Zvolte správný typ náhubku
I aktivity ve vodě mohou být pro psa nebezpečné!
Projevy:
- zrychlené dýchání, vysoká teplota, zrychlený tep, zarudlé sliznice, slinění, zvracení, motání, svalový třes a křeče, může být
- doprovázeno i samovolným kálením či močením
Co dělat:
- zajistit stín, chladnější prostředí, zajistit přístup k vodě (ne ledové)
- chladit: mokré obklady (ručník, kousky ledu nebo zmražená zelenina – zabalit do plátna a umístit na vnitřní stranu stehen
- sprcha (postupovat od končetin – tlapky, boky..)
Co nedělat:
- Nesmíme psa prudce chladit (hodit do ledové vody, zasypat ledem, sprchovat celého ledovou vodou)
POPÁLENINY
První stupeň
- povrchové popáleniny, při kterých je zasažena jenom povrchová vrstva kůže. Projevují se nejčastěji jen zarudnutím a mírnou bolestí. U psa je
mnohdy ani přímo nevidíte. Může jít například o popáleniny od slunce v místech, kde má krátkou a jemnou srst, třeba na čumáku.
Druhý stupeň
- středně těžké popáleniny, při kterých jsou zasaženy hlubší vrstvy kůže a projevují se tvorbou bolestivých puchýřů. Ty praskají a slepují chlupy kolem nich. Tady už hrozí infekce, takže by měl popáleninu vidět a odborně ošetřit veterinář.
Třetí stupeň
- těžké popáleniny, při nichž dochází ke zničení všech vrstev kůže.
- Zranění je velmi bolestivé, někdy však naopak zvíře v místě popáleniny ztrácí cit.
- Na pokožce je znát ožehnutí a může jít o otevřenou ránu. Je nutné okamžitě vyhledat veterinární pomoc.
Co dělat?
- U lehkých popálenin – třeba od slunce nebo krátkého dotyku s horkým předmětem, bude stačit, když budete místo následně mazat například
bepanthenem nebo mastí s aloe vera. - Jakmile jde o těžší popáleninu, postupujte nejdříve stejně – dlouze a důkladně místo ochlazujte, klidně i několik desítek minut. Puchýře nepropichujte a ránu ničím nemažte. Pokuste se co nejdříve dorazit k veterináři.
PODCHLAZENÍ PSA
- Pokles vnitřní teploty pod 35 ºC
- Způsobuje zúžení cév, stahování krve do hrudníku a mozku
Projevy:
- třes, malátnost, zpomalené reakce, arytmie, mělké dýchání, netečnost, apatie až bezvědomí
Co dělat?
- suché teplo (deka, pet lahve s teplou vodou, termofolie)
Co nedělat?
- nesprchovat teplou vodou
PRVNÍ POMOC PŘI DUŠENÍ PSA
Příznaky dusícího se psa
- Neklid panika
- Pes si tlapou mne čumák, dáví se ale nezvrací, snaží se těleso vykašlat
- Oči vylézající z důlků
- Sliznice oka a tlamy mají fialovou barvu (cyanóza) vlivem nedostatečného okysličení tkání
- Pes je nahrbený, břicho vtažené
- Pes postupně přestává mít snahu o zbavení se cizího tělesa, přestává kašlat a dávit se, není schopen stát, motá se až postupně padne na bok
- Bezvědomí, zástava srdeční aktivity
Co dělat?
- Zkontrolovat tlamu (piškot na patře, klacek mezi stoličkami)
- Pokud je pes při vědomí a je schopen stát, můžeme použít některé vypuzovací manévry:
1. úder mezi lopatky (dusícího psa jednou rukou nadzvedneme pod břichem – zadní část byla výše, rázný úder mezi lopatky opakujeme 3 – 5 krát
2. Heimlichův hmat (hlavně u velkých a středně velkých psů), rukama obemknout hrudní koš v oblasti kde se spojují žeberní oblouky, přiložit ruku v pěst palcem opřenou o psa, ruce stlačit šikmě vzhůru
Co dělat?
- Pes je při vědomí, ale v poloze v leže na boku a není schopen stát
- Najděte nejvyšší bod hrudního koše a několikrát po sobě jej dynamicky stlačte s ohledem na konstituci a velikost psa (nemačkat břicho)
- Po několika stlačeních proveďte několik vdechů do nosu psa a toto opakujte do zlepšení stavu psa (snaží se vstávat, snaží se hýbat, sliznice zrůžoví)
- Kontrolujte zadní část tlamy, zda-li se těleso nedostalo do míst, kde ho lze vyndat
- Pokud upadne do bezvědomí a následuje zástava dechové a srdeční aktivity – začít s kardiopulmonární resuscitací
Co nedělat?
- Nechytat psa za zadní nohy a cizí těleso se snažit ze psa vytřepat
- Vyvarovat se unáhleného dupání či skákání na hrudník psa
TONUTÍ
Jak předejít tomu, aby se pes začal topit?
- Nepouštějte psa do vody v nebezpečných místech – okolí jezu, jez, místa se zvýšeným průtokem vody po deštích, upouštění přehrad a podobně.
- Nepřeceňujte síly svého psa! To, že máte pocit, že pes ještě pořád může a má spoustu sil se může záhy změnit během pár vteřin.
- Pokud psa berete na paddleboard, do lodi a nebo na raft, používejte plovací vestu pro psa.
- Zajistit bezpečnost situace
- K záchraně tonoucího psa jsou ideální dva lidé
- Pokud nedýchá – resuscitace – u tonutí vždy 5 úvodních vdechů
- Zajistit tepelný komfort (folie)
- Nevylévat vodu z plic
ZAPOMEŇTE NA VYLÉVÁNÍ VODY Z PLIC
- MOKRÉ TONUTÍ – kdy se do plic reálně dostává voda
- SUCHÉ TONUTÍ – kdy se při tonutí reflexivně stáhnou svaly okolo dýchacích cest a voda do plic proniknout nemůže – ale ani vzduch – dochází tedy k asfyxii a zástavě oběhu
SYNDROM MRTVÉHO OCASU
- neinfekční zánět měkkých tkání a nervů v oblasti kořene ocasu a ocasu
- bolestivé onemocnění, které zpravidla během několika dní samo odezní
- pes najednou začne nosit ocas svěšený a není schopen s ním pohybovat
- pes reaguje na jakoukoliv manipulaci s ocasem bolestivě
- místo kořene ocasu je citlivé, bolestivé, může být přítomný otok
- nemůže s ocasem hýbat, ocas volně visí
- psovi dělá problém sedět
- vyprazdňování může být pro psa bolestivé
- pes může být skleslý, apatický
Jak se psu přihodí, že má syndrom mrtvého ocasu?
- koupání a následné prochladnutí
- prochladnutí přímo ve vodě
- promoknutí srsti deštěm a následné prochladnutí
Jak tomu předcházet?
- Po koupání je vhodné psa vysušit ručníkem, pročesat srst, aby se
k podsadě dostal teplý vzduch a zplihlá srst se „načechrala“ a určitě nenechat ležet mokrého psa dlouhou dobu. Ideální je psa vykoupat, vysušit, pročesat a jít na krátkou procházku.
Co dělat?
- nemanipulujte s ocasem psa a nesnažte se jej rozmasírovat!
- omezte fyzickou aktivitu psa – venčete pouze krátce na vykonání potřeby
- nepouštějte psa do vody
- nenechte psa prochladnout a nebo zmoknout
- držte psa v suchu a teple, nenechte ležet na dlažbě a v průvanu
- pokud se stav psa nezačne zlepšovat během pár dní a nebo se jeho stav naopak zhoršuje, použijte veterinární nesteroidní antiflogistika nebo neprodleně vyhledejte veterinárního lékaře
HOTSPOT U PSŮ
- Hotspot, známý také jako mokvavá dermatitida, je akutní zánětlivé onemocnění kůže.
- Ložisko hotspotu je kruhové, sytě červené, vlhké, mokvavé, bez srsti a někdy zapáchající.
- Pes má potřebu si postižené místo nadále olizovat či škrábat, čímž celou situaci zhoršuje.
- Pro psa je tento stav velmi nepříjemný a bolestivý.
- Nejčastěji se hotspoty objevují na hlavě, krku, bocích a v oblasti zad.
- Zánět se může rozvinout velmi rychle, během několika hodin.
Jak se psu přihodí hotspot?
- Potravinové alergie, alergie na bleší kousnutí nebo kontaktní alergeny mohou vyvolat svědění a škrábání.
- Blechy, klíšťata a další paraziti mohou způsobit silné svědění a následné trauma kůže.
- Vlhké a teplé prostředí, například po koupání nebo při vysoké vlhkosti, podporuje vznik hotspotu.
Jak tomu předcházet?
- Pravidelná péče o srst – pravidelné kartáčování a udržování srsti čisté a suché pomáhá předcházet vzniku zánětu.
- Kontrola parazitů – pravidelná aplikace antiparazitních přípravků snižuje riziko vzniku hotspotů.
- Sledování alergií – identifikace a eliminace alergenů z prostředí psa pomáhá předcházet svědění a škrábání.
Co dělat?
- Ošetření postižené oblasti: Ostříhání nebo oholení srsti kolem postižené oblasti a její důkladné vyčištění, aplikace Betadiny nebo chlorhexidinu.
- Veterinární zásah: Hotspot obvykle vyžaduje návštěvu veterinárního lékaře, který předepíše vhodnou léčbu.
- Léky: lokální nebo systémová antibiotika a protizánětlivé léky, aby se zánět rychleji zhojil.
Hotspoty jsou nepříjemným a bolestivým onemocněním, které vyžaduje rychlou a účinnou léčbu.
OSINY
- Osiny jsou travní obilky, které se vyskytují v letních měsících nejen na lukách, ale i ve městech.
- Jejich nebezpečí spočívá v tom, že se mohou zabodnout do kůže, nejčastěji v meziprstí, tříslech, podpaží.
- Dále se mohou dostat do nozder (vdechnutí), zvukovodů a pod spojivky a třetí víčka očí psů.
Jak poznat, že má pes osinu?
- Při venčení na travnaté ploše náhlé klepání hlavou, drbání ucha, svěšené ucho, bolestivost.
- Intenzivní vykusování a olizování v meziprstí či jiného postiženého místa, otok zarudnutí a může se objevit i píštěl na povrchu otoku.
Co dělat?
- V případě, že osinu vidíme, opatrně vyjmout pinzetou a postižené místo dezinfikovat (Betadina).
- Při podezření na osinu v nose lze postiženou nosdru vypláchnout mořskou vodou nebo Vincentkou.
- V případě, že osinu nevidíme, vyhledat veterinu.
Co nedělat?
- Pří podezření na osinu v uchu se nesnažit zvukovod vyplachovat.
- Při vytvoření bulky v meziprstí tuto neřezat a nepropichovat.
OTRAVY
- ALIMENTÁRNÍ (TOXIN PŘIJATÝ PERORÁLNĚ)
- INHLAČNÍ (TOXIN PŘIJATÝ VDECHNUTÍM)
- KONTAMINACÍ KŮŽE
- ZASAŽENÍ OKA
- Častá záměna otrav za jiné onemocnění
- Podezření na otravu X prokázaná otrava 10:1
– ALIMENTÁRNÍ OTRAVY
Co dělat?
- Navodit zvracení!!! (emezi)
- pozření před 30 – 90 minutami
- nejedná se o silnou kyselinu nebo zásadu
- nejedná se o ropné deriváty (benzín, petrolej)
- (při pozření kyselin, zásad a ropných derivátů podat mléko, vejce, aktivní
uhlí) - zvíře není apatické a je při vědomí
EMETIKA (prostředky k vyvolání zvracení)
- 3% PEROXID VODÍKU (dávkování +- lžíce na 10 kg hmotnosti, spíše do účinku)
- HOŘČICE (na kořen jazyka nebo rozmíchat v malém množství vody)
- SŮL (lžička, může být rozmíchaná ve vodě)
- MÝDLOVÁ VODA (nepoužívat u koček)
– OTRAVA PSA VODOU – tzv. letní otrava
- Vznikne vypitím nadměrného množství vody v krátkém čase (chytání vody z hadice, rozstřikovače, aportování psa ve vodě a jiné dlouhodobé hrátky psa ve vodě)
- Dochází k ředění krevní plazmy, bobtnání buněk v mozku (edém) z důvodu neschopnosti ledvin vyfiltrovat takové množství vody
- Dochází ke snížení sodíku a hypoosmolalitě
Příznaky: Nadměrné močení, zvracení, zvětšení břicho, ztráta koordinace, „skleněné oči“, rozšířené zornice, bledé sliznice, potíže s dechem až ztráta vědomí.
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE PREVENCE!
- Mít psa u vody pod kontrolou
- Zamezte dlouhodobému chytání vody z hadice, aportování hraček z vody. Tato zábava by měla být krátkodobá a kontrolovaná majitelem
- Nenechávejte psa s kropícím zařízením o samotě bez dozoru, pokud má sklony vodu chytat
- Pokud pes vykáže příznaky, které jsou výše uvedené, neprodleně navštivte veterinu a upozorněte na aktivitu ve vodě
– OTRAVY ZOOTOXINY
-> BODNUTÍ HMYZEM
- Vosa, včela i sršeň patří do skupiny hmyzu blanokřídlí (Hymenoptera). Složení jedu je u všech tří zástupců podobné a skládá se ze tří skupin látek – biogenních aminů, polypeptidů a enzymů. Polypeptid mellitin, který je nejvíce zastoupenou látkou se skupiny polypeptidů narušuje membrány buněk a narušením membrány žírných buněk se uvolňuje histamin. (zdroj: biotox.cz)
- V reakci na vstup hmyzího jedu do těla zvířete vzniká lokální alergická reakce, ale podle individuální citlivosti jedince může být alergická reakce celková (alergie způsobená protilátkami IgE), v nejhorším případě může nastat anafylaktický šok a smrt psa.
Lokální alergická reakce
- Je v místě a okolí bodnutí hmyzem. Místo lokálně může výrazně otéct, místo je na dotek citlivé, ale otok se nešíří do dalších částí těla a pes neprojevuje příznaky celkové alergické reakce.
Celková alergická reakce
- Otok tkání se rozšiřuje, může nastat neklid, zrychlená tepová a dechová frekvence, psu se hůře dýchá (otok dýchacích cest!). Může být přítomna zmatenost zvířete, malátnost.
Anafylaktický šok
- Prudká alergická reakce, která může nastat v řádu desítek minut až hodiny. Prudká anafylaktická reakce může pro psa i člověka smrtelná.
Příznaky jsou: obtížné dýchání, průjem, zvracení, třas, křeče, posléze srdeční selhání, koma a smrt. Zde je rozhodující rychlost dopravení psa k veterináři.
- CHLADIT POSTIŽENÉ MÍSTO
- PŘI OTOKU HLAVY SUNDAT OBOJEK VČETNĚ ANTIPARAZITÁRNÍHO
- LZE POUŽÍT HUMÁNNÍ ANTIHISTAMINIKA (ZIRTEC, DITIADEN)
-> UŠTKNUTÍ ZMIJÍ
Co obsahuje zmijí jed a jaké jsou jeho účinky?
- Zmijí jed obsahuje peptidy, polypeptidy, proteinové toxiny, proteiny
s enzymatickou aktivitou a další složky. - Jed má cytotoxický účinek, který má za následek vyšší propustnost cév
a jejich rozšíření. - Další účinky jedu je poškození buněk a následný průnik plazmy
a červených krvinek mimo řečiště, což má za následek otok. Působení enzymů způsobuje hemolýzu (rozpad krevních buněk) ve formě lokální i systémové a poruchu srážlivosti krve – resp. snížení srážlivosti krve. Dochází také k mírnému narušení funkce jater a poškození buněk srdce. Součástí procesu po uštknutí zmijí je také zánět. Vlivem jedu může v těžších případech dojít i k poškození ledvin.
Co dělat při uštknutí psa?
- Nepátrejte po druhu hada a postupujte tak, jako by se jednalo o zmijí uštknutí!
- Zachovejte klid. Je nutné, aby majitel zůstal co nejklidnější, protože paniku a hysterii přenáší na psa, čímž se mu zvyšuje tepová frekvence a jed se rychleji šíří tělem.
- Zamezte psovi v pohybu. Ideálně ho odneste k autu (vašemu a nebo přivolanému) a dopravte psa neprodleně k veterináři – před odvozem ho informujte telefonicky o vašem příjezdu. Pokud psa nemůžete nést, dojděte s ním v klidu na nejbližší místo, kam může přijet pro psa auto. Trasa by měla být co nejkratší. Pohybem se opět šíří jed tělem.
- Pokud had uštkl psa do nohy, můžete mu končetinu znehybnit dlahou (SamSplint), pokud ji máte k dispozici a pokud je čím, místo uštknutí chlaďte.
Co nedělat při uštknutí psa?
- NEZAŠKRCUJTE RÁNU! Jed zmije má účinky hemoragické, hemolytické a cytotoxické (viz výše), takže v zaškrcené končetině může díky vysoké koncentraci jedu dojít k nepěkné nekróze tkáně.
- Nesnažte se jed z rány odsát
- Nepanikařte!
– BAKTERIÁLNÍ TOXINY
- BOTULISMUS (clostridium botulinum)
- nesprávně konzervované maso (opakovaně rozmrazované, kadávery vodních ptáků)
- většinou do 48 hodin dochází vlivem nervosvalové blokády k parézám až paralýzám pánevních, poté hrudních končetin, pes je schopen hýbat ocasem
Prevence: tepelné opracování masa (při 80 ºC 30 minut, při 100 ºC stačí pouze 10 minut)
- VŽDY VETERINA
- NEEXISTUJE VAKCÍNA ANI SÉRUM!
- TETANOSPAZMIN (clostridium tetani)
- Spóry se nacházejí v půdě a trusu (aktivují se slunečním zářením)
- Typická infekce z rány (výměna zubů u štěňat, zatržený drápek..)
- Příznaky se objeví 5 – 10 dní po průniku infekce, v případě ran na hlavě do 48 hodin na hlavě
Příznaky: tuhnutí končetin, toporná chůze, odtažený ocas, ocasem nehýbe, stažené uši, zvednuté koutky očí a úst (rizus sardonicus)
- VŽDY VETERINA
- EXISTUJE VAKCÍNA JAKO PREVENCE I PROTITETANOVÉ SÉRUM!
PROSTOR PRO DOTAZY
OBSAH PSÍ LÉKÁRNIČKY
- Obvazy (klasický a elastický, adhezivní)
- Gázové polštářky
- Obvazová vata
- Peroxid vodíku
- Dezinfekce (Betadina)
- Teploměr
- Náplast
- Nůžky
- Gumové rukavice
- Mast na oči, Ocuflash
- EnteroZOO gel, Smecta, aktivní uhlí
- Škrtidlo
- Kleštičky na klíšťata