KURZ PRVNÍ POMOCI
PRO PSY
7. 7. 2024
MVDR. IVANA KAFKA KOCINOVÁ

POŘÁDÁM KURZ PRVNÍ POMOCI PRO PSY

PODROBNÉ INFORMACE NAJDETE ZDE
Tento kurz je zaměřen na problémy a úrazy, které mohou nastat během horkých letních měsíců.

Praktické informace

Datum a místo: XX. XX. 2024 v sportovním areálu Chraberce u Loun od XX:00
Kapacita: Omezená na 40 lidí, proto neváhejte a přihlaste se co nejdříve
Přednášející: MVDr. Ivana Kafka Kocinová, veterinární lékařka s dlouholetou praxí
Co s sebou: Přineste si zápisník a dobrou náladu, pejska nechte tentokrát doma

Přihlášky prosím posílejte na e-mail: janickafre@seznam.cz

PREVENCE

MÍT PSA NEUSTÁLE POD DOHLEDEM
VYHÝBAT SE NEBEZPEČNÝM SITUACÍM

TRIAS

DECH: 10 až 30 za minutu (až 200 při chlazení)
TEP: 60 až 120 za minutu (průměr 100 za minutu)
TEPLOTA: 37,5 – 39,0 ºC (vyšší teplota u štěňat a malých plemen)

BARVA SLIZNIC

RŮŽOVÁ BARVA
ČERVENÁ BARVA: infekce, otrava oxidem uhelnatým, přehřátí
BÍLÁ BARVA/SVĚTLÁ: anemie, krvácení, podchlazení
MODROFIALOVÁ (CYANOZA): onemocnění srdce, plic, dušení
ŽLUTÁ (IKTERUS): selhání jater
ŠEDÁ: smrt

JAK VYHODNOTIT STAV PSA V AKUTNÍM STAVU

C – critical bleeding – život ohrožující zevní krvácení
A – airways – průchodnost dýchacích cesT
B – breathing – dýchání (dechová frekvence, barva sliznic, kvalita dýchání) – nedýchá – resuscitace
C – circulation – krevní oběh a krvácení
D – disability – postižení (celkový stav – vědomí, reakce zornic, pohyblivost)
E – exposure – další příznaky

JAK SPRÁVNĚ POSKYTNOUT PRVNÍ POMOC PSOVI

ZÍSKÁNÍ PŘEHLEDU O SITUACI: co se stalo a zda je situace pro zachránce bezpečná
ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI: aby místo poskytování pomoci bylo pro zachránce bezpečné (autonehoda-sražený pes-označit místo nehody-reflexní vesta), případně fixovat tlamu psovi a připoutat ho na vodítko
POSOUZENÍ STAVU ZVÍŘETE: masivní krvácení neprodleně zastavit tlakovým způsobem a nebo škrtidlem, vyhodnotit zda je pes při vědomí, pokud ano – ošetřit jednotlivá viditelná zranění, u psa v bezvědomí ověřit dech, pokud zvíře nedýchá, zahájit kardiopulmonální resuscitaci
ZAJIŠTĚNÍ TRANSPORTU: před transportem na veterinární pracoviště zajistit přijetí k ošetření telefonicky!

STRUČNĚ V BODECH

ACRASH

A – airway: dýchací cesty
C – circulation: krevní oběh
R – respiration: dýchání
A – arterie: arteriální krvácení
S – shock: šok
H – head: mozek, mícha

PRVNÍ POMOC (ACRASH)
A-AIRWAY

Uvolnit dýchací cesty
Zjistit zda dýchá (pohyb hrudníku, zrcátko nebo chomáč vaty před nozdry)
Pokud nedýchá, zahájit umělé dýchání (5 minut bez kyslíku = poškození mozku)
Psa položit na pravý bok
Zavřít tlamu a vdechnout vzduch do nosu (u malých plemen a štěňat – do nosu i tlamy)
Vdechnout 4x ( tak, aby se zvedal hrudník) a za další 3 vteřiny opakovat

C-CIRCULATION

Netluče srdce, provedeme masáž
Pes leží na pravém boku (u plemen se sudovitým hrudníkem např. buldok lze i na zádech)
Dlaň za levý loket (zhruba 3. až 6. mezižebří), u větších plemen obě dlaně na sebe u malých postačí 1 dlaň
Stlačit do 1/3 hloubky hrudníku
Opakovat asi 30 krát, poté 2 krát vdechnout a opět 30 krát stlačit
Celkem asi 100 krát za minutu
NIKDY NEPROVÁDĚT MASÁŽ SRDCE, POKUD ALESPOŇ SLABĚ TLUČE !!!!
(MOHLI BYCHOM HO TÍM ZASTAVIT)PRVNÍ POMOC (ACRASH)

R-RESPIRATION

Zajistit dýchání (tracheotomie)

A-ARTERIE

Zastavit arteriální krvácení
Tlakový obvaz, prst, škrtidlo (nepoužívat savý materiál)
Škrtidlo (nepoužívat příliš úzké škrtidlo, aby nedošlo k odumření končetiny)

S-SHOCK

HYPOVOLEMICKÝ: ztráta tekutin – krvácení, ztráta plazmy, dehydratace, průjem
DISTRIBUČNÍ (NEUROGENNÍ, VASKULOGENNÍ): sepse, poruchy metabolismu, neurogenní poruchy, anafylaxe
KARDIOGENNÍ: kardiomyopatie, kardiální onemocnění, arytmie, předávkování léky
OBSTRUKČNÍ: perikardiální tamponáda, plicní hypertenze, komprese velkých cév(např. torze žaludku)

H-HEAD

Ošetřit viditelné poranění hlavy, očí

PŘEHŘÁTÍ (HYPERTERMIE)

ÚPAL

Způsoben dlouhodobým pobytem na přímém slunci (častější u lidí)
Pozor na oholení psa v létě

ÚŽEH

Celkové přehřátí organismu (uzavřené auto, aktivita v teple)
Oba stavy vedou k hypertermii (přehřátí), která ústí k dehydrataci, otoku mozku a plic.
Citlivější k úžehu jsou brachycefalická plemena (mops, buldok)
Pozor na fixační náhubky (pes, který nemůže hyperventilovat se snadno přehřeje)
- Plemena psů s podsadou v letním období nestříhejte
- Nenechávejte svého psa v autě ani na pár minut
- Venčete svého psa ráno a večer a vyhýbejte se fyzickým aktivitám
- Nezapomínejte, že asfalt je rozpálený a od asfaltu či dlažby jde největší teplo
- Omezte sportovní aktivity
- Zajistěte dostatek pitné vody
- Zvolte správný typ náhubku
- I aktivity ve vodě mohou být pro psa nebezpečné!
  Projevy:
  zrychlené dýchání, vysoká teplota, zrychlený tep, zarudlé sliznice, slinění, zvracení, motání, svalový třes a křeče, může být
  doprovázeno i samovolným kálením či močením
  Co dělat:
  zajistit stín, chladnější prostředí, zajistit přístup k vodě (ne ledové)
  chladit: mokré obklady (ručník, kousky ledu nebo zmražená zelenina – zabalit do plátna a umístit na vnitřní stranu stehen
  sprcha (postupovat od končetin – tlapky, boky..)
  Co nedělat:
  Nesmíme psa prudce chladit (hodit do ledové vody, zasypat ledem, sprchovat celého ledovou vodou)

POPÁLENINY

První stupeň

povrchové popáleniny, při kterých je zasažena jenom povrchová vrstva kůže. Projevují se nejčastěji jen zarudnutím a mírnou bolestí. U psa je
mnohdy ani přímo nevidíte. Může jít například o popáleniny od slunce v místech, kde má krátkou a jemnou srst, třeba na čumáku.

Druhý stupeň

středně těžké popáleniny, při kterých jsou zasaženy hlubší vrstvy kůže a projevují se tvorbou bolestivých puchýřů. Ty praskají a slepují chlupy kolem nich. Tady už hrozí infekce, takže by měl popáleninu vidět a odborně ošetřit veterinář.

Třetí stupeň

těžké popáleniny, při nichž dochází ke zničení všech vrstev kůže.
Zranění je velmi bolestivé, někdy však naopak zvíře v místě popáleniny ztrácí cit.
Na pokožce je znát ožehnutí a může jít o otevřenou ránu. Je nutné okamžitě vyhledat veterinární pomoc.

Co dělat?

U lehkých popálenin – třeba od slunce nebo krátkého dotyku s horkým předmětem, bude stačit, když budete místo následně mazat například
bepanthenem nebo mastí s aloe vera.
Jakmile jde o těžší popáleninu, postupujte nejdříve stejně – dlouze a důkladně místo ochlazujte, klidně i několik desítek minut. Puchýře nepropichujte a ránu ničím nemažte. Pokuste se co nejdříve dorazit k veterináři.

PODCHLAZENÍ PSA

Pokles vnitřní teploty pod 35 ºC
Způsobuje zúžení cév, stahování krve do hrudníku a mozku

Projevy:

třes, malátnost, zpomalené reakce, arytmie, mělké dýchání, netečnost, apatie až bezvědomí

Co dělat?

suché teplo (deka, pet lahve s teplou vodou, termofolie)

Co nedělat?

nesprchovat teplou vodou

PRVNÍ POMOC PŘI DUŠENÍ PSA

Příznaky dusícího se psa

Neklid panika
Pes si tlapou mne čumák, dáví se ale nezvrací, snaží se těleso vykašlat
Oči vylézající z důlků
Sliznice oka a tlamy mají fialovou barvu (cyanóza) vlivem nedostatečného okysličení tkání
Pes je nahrbený, břicho vtažené
Pes postupně přestává mít snahu o zbavení se cizího tělesa, přestává kašlat a dávit se, není schopen stát, motá se až postupně padne na bok
Bezvědomí, zástava srdeční aktivity

Co dělat?

Zkontrolovat tlamu (piškot na patře, klacek mezi stoličkami)
Pokud je pes při vědomí a je schopen stát, můžeme použít některé vypuzovací manévry:
1. úder mezi lopatky (dusícího psa jednou rukou nadzvedneme pod břichem – zadní část byla výše, rázný úder mezi lopatky opakujeme 3 – 5 krát
2. Heimlichův hmat (hlavně u velkých a středně velkých psů), rukama obemknout hrudní koš v oblasti kde se spojují žeberní oblouky, přiložit ruku v pěst palcem opřenou o psa, ruce stlačit šikmě vzhůru

Co dělat?

Pes je při vědomí, ale v poloze v leže na boku a není schopen stát
Najděte nejvyšší bod hrudního koše a několikrát po sobě jej dynamicky stlačte s ohledem na konstituci a velikost psa (nemačkat břicho)
Po několika stlačeních proveďte několik vdechů do nosu psa a toto opakujte do zlepšení stavu psa (snaží se vstávat, snaží se hýbat, sliznice zrůžoví)
Kontrolujte zadní část tlamy, zda-li se těleso nedostalo do míst, kde ho lze vyndat
Pokud upadne do bezvědomí a následuje zástava dechové a srdeční aktivity – začít s kardiopulmonární resuscitací

Co nedělat?

Nechytat psa za zadní nohy a cizí těleso se snažit ze psa vytřepat
Vyvarovat se unáhleného dupání či skákání na hrudník psa

TONUTÍ

Jak předejít tomu, aby se pes začal topit?

Nepouštějte psa do vody v nebezpečných místech – okolí jezu, jez, místa se zvýšeným průtokem vody po deštích, upouštění přehrad a podobně.
Nepřeceňujte síly svého psa! To, že máte pocit, že pes ještě pořád může a má spoustu sil se může záhy změnit během pár vteřin.
Pokud psa berete na paddleboard, do lodi a nebo na raft, používejte plovací vestu pro psa.
Zajistit bezpečnost situace
K záchraně tonoucího psa jsou ideální dva lidé
Pokud nedýchá – resuscitace – u tonutí vždy 5 úvodních vdechů
Zajistit tepelný komfort (folie)
Nevylévat vodu z plic

ZAPOMEŇTE NA VYLÉVÁNÍ VODY Z PLIC

Sladká voda se z plic vstřebává. Navíc ztrácíte drahocenný čas k pokusu přivést psa zpět k životu- vaším primárním úkolem je dostat do těla psa kyslík, protože tonutí dochází k dušení, jehož následkem je zástava a nebo porucha srdeční aktivity.

MOKRÉ TONUTÍ – kdy se do plic reálně dostává voda
SUCHÉ TONUTÍ – kdy se při tonutí reflexivně stáhnou svaly okolo dýchacích cest a voda do plic proniknout nemůže – ale ani vzduch – dochází tedy k asfyxii a zástavě oběhu

SYNDROM MRTVÉHO OCASU

neinfekční zánět měkkých tkání a nervů v oblasti kořene ocasu a ocasu
bolestivé onemocnění, které zpravidla během několika dní samo odezní
pes najednou začne nosit ocas svěšený a není schopen s ním pohybovat
pes reaguje na jakoukoliv manipulaci s ocasem bolestivě
místo kořene ocasu je citlivé, bolestivé, může být přítomný otok
nemůže s ocasem hýbat, ocas volně visí
psovi dělá problém sedět
vyprazdňování může být pro psa bolestivé
pes může být skleslý, apatický

Jak se psu přihodí, že má syndrom mrtvého ocasu?

koupání a následné prochladnutí
prochladnutí přímo ve vodě
promoknutí srsti deštěm a následné prochladnutí

Jak tomu předcházet?

Po koupání je vhodné psa vysušit ručníkem, pročesat srst, aby se
k podsadě dostal teplý vzduch a zplihlá srst se „načechrala“ a určitě nenechat ležet mokrého psa dlouhou dobu. Ideální je psa vykoupat, vysušit, pročesat a jít na krátkou procházku.

Co dělat?

nemanipulujte s ocasem psa a nesnažte se jej rozmasírovat!
omezte fyzickou aktivitu psa – venčete pouze krátce na vykonání potřeby
nepouštějte psa do vody
nenechte psa prochladnout a nebo zmoknout
držte psa v suchu a teple, nenechte ležet na dlažbě a v průvanu
pokud se stav psa nezačne zlepšovat během pár dní a nebo se jeho stav naopak zhoršuje, použijte veterinární nesteroidní antiflogistika nebo neprodleně vyhledejte veterinárního lékaře

HOTSPOT U PSŮ

Hotspot, známý také jako mokvavá dermatitida, je akutní zánětlivé onemocnění kůže.
Ložisko hotspotu je kruhové, sytě červené, vlhké, mokvavé, bez srsti a někdy zapáchající.
Pes má potřebu si postižené místo nadále olizovat či škrábat, čímž celou situaci zhoršuje.
Pro psa je tento stav velmi nepříjemný a bolestivý.
Nejčastěji se hotspoty objevují na hlavě, krku, bocích a v oblasti zad.
Zánět se může rozvinout velmi rychle, během několika hodin.

Jak se psu přihodí hotspot?

Potravinové alergie, alergie na bleší kousnutí nebo kontaktní alergeny mohou vyvolat svědění a škrábání.
Blechy, klíšťata a další paraziti mohou způsobit silné svědění a následné trauma kůže.
Vlhké a teplé prostředí, například po koupání nebo při vysoké vlhkosti, podporuje vznik hotspotu.

Jak tomu předcházet?

Pravidelná péče o srst – pravidelné kartáčování a udržování srsti čisté a suché pomáhá předcházet vzniku zánětu.
Kontrola parazitů – pravidelná aplikace antiparazitních přípravků snižuje riziko vzniku hotspotů.
Sledování alergií – identifikace a eliminace alergenů z prostředí psa pomáhá předcházet svědění a škrábání.

Co dělat?

Ošetření postižené oblasti: Ostříhání nebo oholení srsti kolem postižené oblasti a její důkladné vyčištění, aplikace Betadiny nebo chlorhexidinu.
Veterinární zásah: Hotspot obvykle vyžaduje návštěvu veterinárního lékaře, který předepíše vhodnou léčbu.
Léky: lokální nebo systémová antibiotika a protizánětlivé léky, aby se zánět rychleji zhojil.

Hotspoty jsou nepříjemným a bolestivým onemocněním, které vyžaduje rychlou a účinnou léčbu.

OSINY

Osiny jsou travní obilky, které se vyskytují v letních měsících nejen na lukách, ale i ve městech.
Jejich nebezpečí spočívá v tom, že se mohou zabodnout do kůže, nejčastěji v meziprstí, tříslech, podpaží.
Dále se mohou dostat do nozder (vdechnutí), zvukovodů a pod spojivky a třetí víčka očí psů.

Jak poznat, že má pes osinu?

Při venčení na travnaté ploše náhlé klepání hlavou, drbání ucha, svěšené ucho, bolestivost.
Intenzivní vykusování a olizování v meziprstí či jiného postiženého místa, otok zarudnutí a může se objevit i píštěl na povrchu otoku.

Co dělat?

V případě, že osinu vidíme, opatrně vyjmout pinzetou a postižené místo dezinfikovat (Betadina).
Při podezření na osinu v nose lze postiženou nosdru vypláchnout mořskou vodou nebo Vincentkou.
V případě, že osinu nevidíme, vyhledat veterinu.

Co nedělat?

Pří podezření na osinu v uchu se nesnažit zvukovod vyplachovat.
Při vytvoření bulky v meziprstí tuto neřezat a nepropichovat.

OTRAVY

ALIMENTÁRNÍ (TOXIN PŘIJATÝ PERORÁLNĚ)
INHLAČNÍ (TOXIN PŘIJATÝ VDECHNUTÍM)
KONTAMINACÍ KŮŽE
ZASAŽENÍ OKA

Častá záměna otrav za jiné onemocnění
Podezření na otravu X prokázaná otrava 10:1

– ALIMENTÁRNÍ OTRAVY

Co dělat?

Navodit zvracení!!! (emezi)
pozření před 30 – 90 minutami
nejedná se o silnou kyselinu nebo zásadu
nejedná se o ropné deriváty (benzín, petrolej)
(při pozření kyselin, zásad a ropných derivátů podat mléko, vejce, aktivní
uhlí)
zvíře není apatické a je při vědomí

EMETIKA (prostředky k vyvolání zvracení)

3% PEROXID VODÍKU (dávkování +- lžíce na 10 kg hmotnosti, spíše do účinku)
HOŘČICE (na kořen jazyka nebo rozmíchat v malém množství vody)
SŮL (lžička, může být rozmíchaná ve vodě)
MÝDLOVÁ VODA (nepoužívat u koček)

– OTRAVA PSA VODOU – tzv. letní otrava

Vznikne vypitím nadměrného množství vody v krátkém čase (chytání vody z hadice, rozstřikovače, aportování psa ve vodě a jiné dlouhodobé hrátky psa ve vodě)
Dochází k ředění krevní plazmy, bobtnání buněk v mozku (edém) z důvodu neschopnosti ledvin vyfiltrovat takové množství vody
Dochází ke snížení sodíku a hypoosmolalitě

Příznaky: Nadměrné močení, zvracení, zvětšení břicho, ztráta koordinace, „skleněné oči“, rozšířené zornice, bledé sliznice, potíže s dechem až ztráta vědomí.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE PREVENCE!

Mít psa u vody pod kontrolou
Zamezte dlouhodobému chytání vody z hadice, aportování hraček z vody. Tato zábava by měla být krátkodobá a kontrolovaná majitelem
Nenechávejte psa s kropícím zařízením o samotě bez dozoru, pokud má sklony vodu chytat
Pokud pes vykáže příznaky, které jsou výše uvedené, neprodleně navštivte veterinu a upozorněte na aktivitu ve vodě

– OTRAVY ZOOTOXINY

-> BODNUTÍ HMYZEM

Vosa, včela i sršeň patří do skupiny hmyzu blanokřídlí (Hymenoptera). Složení jedu je u všech tří zástupců podobné a skládá se ze tří skupin látek – biogenních aminů, polypeptidů a enzymů. Polypeptid mellitin, který je nejvíce zastoupenou látkou se skupiny polypeptidů narušuje membrány buněk a narušením membrány žírných buněk se uvolňuje histamin. (zdroj: biotox.cz)
V reakci na vstup hmyzího jedu do těla zvířete vzniká lokální alergická reakce, ale podle individuální citlivosti jedince může být alergická reakce celková (alergie způsobená protilátkami IgE), v nejhorším případě může nastat anafylaktický šok a smrt psa.

Lokální alergická reakce

Je v místě a okolí bodnutí hmyzem. Místo lokálně může výrazně otéct, místo je na dotek citlivé, ale otok se nešíří do dalších částí těla a pes neprojevuje příznaky celkové alergické reakce.

Celková alergická reakce

Otok tkání se rozšiřuje, může nastat neklid, zrychlená tepová a dechová frekvence, psu se hůře dýchá (otok dýchacích cest!). Může být přítomna zmatenost zvířete, malátnost.

Anafylaktický šok

Prudká alergická reakce, která může nastat v řádu desítek minut až hodiny. Prudká anafylaktická reakce může pro psa i člověka smrtelná.

Příznaky jsou: obtížné dýchání, průjem, zvracení, třas, křeče, posléze srdeční selhání, koma a smrt. Zde je rozhodující rychlost dopravení psa k veterináři.

CHLADIT POSTIŽENÉ MÍSTO
PŘI OTOKU HLAVY SUNDAT OBOJEK VČETNĚ ANTIPARAZITÁRNÍHO
LZE POUŽÍT HUMÁNNÍ ANTIHISTAMINIKA (ZIRTEC, DITIADEN)

-> UŠTKNUTÍ ZMIJÍ

Co obsahuje zmijí jed a jaké jsou jeho účinky?

Zmijí jed obsahuje peptidy, polypeptidy, proteinové toxiny, proteiny
s enzymatickou aktivitou a další složky.
Jed má cytotoxický účinek, který má za následek vyšší propustnost cév
a jejich rozšíření.
Další účinky jedu je poškození buněk a následný průnik plazmy
a červených krvinek mimo řečiště, což má za následek otok. Působení enzymů způsobuje hemolýzu (rozpad krevních buněk) ve formě lokální i systémové a poruchu srážlivosti krve – resp. snížení srážlivosti krve. Dochází také k mírnému narušení funkce jater a poškození buněk srdce. Součástí procesu po uštknutí zmijí je také zánět. Vlivem jedu může v těžších případech dojít i k poškození ledvin.

Co dělat při uštknutí psa?

Nepátrejte po druhu hada a postupujte tak, jako by se jednalo o zmijí uštknutí!
Zachovejte klid. Je nutné, aby majitel zůstal co nejklidnější, protože paniku a hysterii přenáší na psa, čímž se mu zvyšuje tepová frekvence a jed se rychleji šíří tělem.
Zamezte psovi v pohybu. Ideálně ho odneste k autu (vašemu a nebo přivolanému) a dopravte psa neprodleně k veterináři – před odvozem ho informujte telefonicky o vašem příjezdu. Pokud psa nemůžete nést, dojděte s ním v klidu na nejbližší místo, kam může přijet pro psa auto. Trasa by měla být co nejkratší. Pohybem se opět šíří jed tělem.
Pokud had uštkl psa do nohy, můžete mu končetinu znehybnit dlahou (SamSplint), pokud ji máte k dispozici a pokud je čím, místo uštknutí chlaďte.

Co nedělat při uštknutí psa?

NEZAŠKRCUJTE RÁNU! Jed zmije má účinky hemoragické, hemolytické a cytotoxické (viz výše), takže v zaškrcené končetině může díky vysoké koncentraci jedu dojít k nepěkné nekróze tkáně.
Nesnažte se jed z rány odsát
Nepanikařte!

– BAKTERIÁLNÍ TOXINY

BOTULISMUS (clostridium botulinum)
nesprávně konzervované maso (opakovaně rozmrazované, kadávery vodních ptáků)
většinou do 48 hodin dochází vlivem nervosvalové blokády k parézám až paralýzám pánevních, poté hrudních končetin, pes je schopen hýbat ocasem

Prevence: tepelné opracování masa (při 80 ºC 30 minut, při 100 ºC stačí pouze 10 minut)

VŽDY VETERINA
NEEXISTUJE VAKCÍNA ANI SÉRUM!

TETANOSPAZMIN (clostridium tetani)
Spóry se nacházejí v půdě a trusu (aktivují se slunečním zářením)
Typická infekce z rány (výměna zubů u štěňat, zatržený drápek..)
Příznaky se objeví 5 – 10 dní po průniku infekce, v případě ran na hlavě do 48 hodin na hlavě

Příznaky: tuhnutí končetin, toporná chůze, odtažený ocas, ocasem nehýbe, stažené uši, zvednuté koutky očí a úst (rizus sardonicus)